foto: Frantiek Chalupa
Ohlasy
Studentům z DAMU se podařilo dostat na svůj muzikál i lidi, kteří nikdy nechtěli vidět ádné Jeíe Superhvězdy, Bídníky nebo Angeliky. Jmenuje se těstí dam a hrají ho v téměř stále vyprodaném Divadle Disk. Na motivy románů Emila Zoly, inspirováni kabaretní estetikou, s úasnou hudbou Miloe Orsona tědroně, hrají svůj musical radical o dívce, která začne pracovat v obchodní galerii a okolní svět se jí snaí připravit o poctivost. V ivém orchestru při představení hraje dívka na akordeon. Ale jak! Jmenuje se Jana Bezpalcová a je to mezinárodně uznávaná virtuózka na ruční varhany. Kdy hraje sólo koncerty, nestačíte valit oči, co se dá na dechnu vechno uhrát. Hraje upravené skladby Bacha, Haydna, Mozarta, Myslivečka, Martinů, Janáčka, původní akordeonovou literaturu od skladatelů Jacobiho, Schmidta, de Fally, Piazzolly. Je to jeden z praských utajených zázraků, tahle Jana. Spí Čtyřruká ne Bezpalcová.
Tomá Weiss, duben 2008
http://www.tyzden.sk/sk/osobnosti/praha tomasa weissa_17_2008.php?set_hodnotenie=1
Dvě věci z tohoto čtení pro mě dělají zvlátní záitek. Jednak místo, ze kterého promlouvali Hůlová, Bělunková a Hájek, bylo "o patro vý" ne diváci (jak je vidět na fotkách). A pak - ze stejné výky k nim zněla i hudba v podání akordeonistky Jany Bezpalcové, která byla úchvatná.
Ondřej Lipár, 30. listopad 2007
http://lipar.blogspot.com/2007/11/hlov-hjek-blunkov-borkovec.html
Akordeonistka Jana Bezpalcová
Praha, Atrium na ikově, 20.2.2007
Marně jsem přemítal, jak popsat a zváit provedení nota bene mladé interpretky, která teprve před nedávnem ukončila by prestiní vysokou kolu ve Výmaru u profesora Ivana Kovala. Rodinný sál Atria na ikově se 20.2. dočkal sympatické návtěvnosti a já jsem spíe s rozpaky očekával výběr z Partity D dur z první knihy Klavírních cvičení, BWV 828 Johanna Sebastiana Bacha. Klidný a sebevědomý nástup Jany Bezpalcové, rodačky z jihočeských Prachatic, mě povzbudil, a tak jsem se celkem bez obav zaposlouchal do očekávaného zvuku rozostřených kontur a s pochopením jsem konstatoval snahu přesně sledovat vypsané hlasy úvodních tří částí Partity. Dříve, ne hudba dozněla, věděl jsem, o čem lze psát. Svinou Ouverturu vystřídala decentní Allemande a uzavřelo hybné Courante. Bezpalcová dokáe svůj knoflíkový akordeon ztlumit do jemného piana, kterým nenuceně vtáhne posluchače do díla - umí pregnantně artikulovat oba klavírní hlasy a její technika je neomylná. Zdánlivě netuená práce se vzduchem přidělovaným jednotlivým jazýčkům učinila z druhého čísla programu - Wolfganga Amadea Mozarta Andante für eine Walze in einer kleinen Orgel, KV 616 - obdivuhodnou, zvukově jemnou, úsměvnou, hravou, lidově zabarvenou miniaturu úspěně kontrastující s vánou brilantní Bachovou Partitou. Jana Bezpalcová má dobře promylenou programovou strategii a dle logicky sledovaného zákonu kontrastu přidala tři dvojice Toccat a fug varhaníka Josefa Segera. Dalí monosti nástroje se prosadily jak v hutné sazbě díla, tak v přesně odstíněné dynamice a výrazových kontrastních charakteristikách - od baladické přes rozvernou k důstojnosti. Přestávka byla nezbytná k utřídění dojmů z hudby aranované pro akordeon a navození očekávání jeho dalích výrazových limitů.
Druhou část koncertu naplnila hudba 20. století - první dílo dánského hudebníka Leifa Kaysera (1919-2001) splnilo předtuchy. Jeho třídílná Suite sacra přinesla ostentativní nástupy, účelně kontrastní tiché prodlevy, výraznou melodii a akordický doprovod. Invenční Kayserovo dílo uzavřelo velmi přitalivé plnozvučné finale. Následující Due movimenti českého skladatele Jaroslava Rybáře, který byl provedení přítomen, přineslo úasné rozíření poznatků o koncertujícím nástroji. Prolínání souzvuků, rytmické ozvlátnění, splývání a rozdělování barvy a masy zvuku - to ve naplnilo koncertní prostor vzruujícím kouzlem hudby. Stylovým návratem do bezpečných břehů se stala dalí skladba večera - pět drobných klavírních kusů Bohuslava Martinů, Dumka - Průvod koček v noci slunovratu - Pro tanec - Dumka II a Skladba pro malé Evy. Byla to jen podoba vyuití nástrojových rejstříků. Německý skladatel Wolfgang Jacobi (1894-1972) dokázal napsat hudbu - Gigue et Cortege - která vyuila schopností akordeonu stát se varhanami. Tak dokonalou simulaci dokázala Jana Bezpalcová demonstrovat a své obdivuhodné ovládání nástroje potvrdila finální skladbou koncertu - bylo to Tango Igora Stravinského. Řekl bych, e jsme slyeli dokonalý, takřka autentický argentinský bandoneon. Nadený ohlas sálu muzikantsky dokonale proitého a velmi přesvědčivého provedení navýila Jana Bezpalcová uličnickým přídavkem dánského skladatele Ole Schmidta. Ten nazval svůj kus pro akordeon komediálním titulem - O letu karbanátků hozených přes plot.
Rafael Brom, Hudební rozhledy 4/2007
???
Libanon - oslavy národního dne České republiky
Dne 30.10.2006 se zúčastnila Asociace absolventů českých a slovenských vysokých kol v Libanonu oslavy národního dne České republiky organizovaného Českou ambasádou v hotelu Rotana Hazmieh, Bejrút.
Na recepci byli přítomní libanontí reprezentanti republiky, parlamentu a vlády, velký počet členů Asociace a mnoho hostů.
Slovo k přítomným v angličtině pronesl velvyslanec ČR v Bejrútu Judr. Jan Číek a hudbou doprovázela přední česká harmonikářka Jana Bezpalcová.
Atmosféra byla velice přátelská.
www.czechandslovakabsolvent-lb.org/ activities2006.htm
